Jak se nebát v cizím jazyce začít mluvit

• “Začnu mluvit a konverzovat v angličtině, ale až se naučím prvních deset lekcí…”
• “Až budu rozumět, tak se vydám sám/a do zahraničí…”
• “Až to budu umět, tak začnu více komunikovat…”

až pak, až pak, až pak …

Mockrát jsem od mých studentů tyto i jim podobné věty slyšela. Až, až, až něco bude lepší, tak pak to půjde. Já tomu moc dobře rozumím, taky jsem byla na začátku a snila o dnech kdy všechno půjde jak po másle. Ale pokud nezačnete hned, tak většinou nezačnete nikdy.

Co se ovšem studia jazyka týká, ono to nikdy nebude dokonalé 🙂 takže první problém máte vyřešen. Jazyk budeme studovat stále, neustále. Asi nikdy nebudeme umět úplně všechna slovíčka, stále se bude objevovat gramatika, kterou budeme potřebovat vysvětlovat neustále dokola z různých zdrojů, než ji pochopíme, některou možná nikdy nepochopíme nebo potřebovat nebudeme.

Tím nechci nikoho podceňovat, pouze vše nějak odlehčit. 

I když jsem dnes v jazycích dobrá, alespoň tedy v těch, které jsem se do dnes naučila, tak stále mne něco překvapí. Třeba moje malá dvouletá dcerka se me zeptá “Mami, jak se řekne jetelíček španělsky?”. No jak to, že to nevíš, když jetelíček tak moc chutná koníkům a kohoutovi? Popravdě, nás naše děti nutí jít stále dopředu a stále se zdokonalovat, takže spoustu slovíček pro dceru hledám ve slovníku. “Mami a jak se ta písnička Škola zvířátek zpívá španělsky? A umíš to zazpívat i anglicky?” 

To kouzlo spočívá v tom, že je dobré začít mluvit hned. Hned od první hodiny, na první cestě do zahraničí, při první příležitosti komunikovat s cizincem.

Když je strach silnější

Pamatuji si, jak jsme jednou na základní škole měli na návštěvě Američana. Byl v naší hodině angličtiny a už si moc dobře nepamatuji, jak se tam vzal, je to hodně dávno. Ale co si pamatuji velmi dobře bylo, že se nikdo ze třídy nezapojoval. Nikdo se na nic neptal, nikdo nechtěl mluvit, i když tehdy v té době bylo pro nás studenty velmi zajímavé setkat se s Američanem.

Jen jedna studentka z vedlejší třídy se neustále ptala. Byla velmi zvědavá a ptala se a ptala, jako jediná celou dobu. Dělala chyby, ale nebála se. Dozvěděla se co potřebovala a nikdo ji v těch chybách neopravoval. Myslím, že všichni ji jen tiše obdivovali. 

Chybami se človek učí

Chyby jsme se ve škole naučili brát jako něco špatného. To je to, co jsme se všichni ve škole naučili skvěle a teď si to neseme životem. Bojíme se chyb a stydíme se za ně. Ale chybujeme i v živote, abychom se něco naučili, abychom něco pochopili, že příště je to potřeba udělat jinak.

Chyby je velmi dobré a důležité dělat, obzvlášť při studiu jazyka. Jediné tak se můžeme zlepšovat. A v jazyce když chybujeme, tak vlastně o nic nejde. Nic se nikomu nestane, je to bezpečné.

Jednou jsem jednomu Italovi chtěla říct, že jdeme s kamarády do města. Řekla jsem mu “Andiamo in città”, jenže jsem dala přízvuk na první slabiku a on mi nerozuměl. Tak jsem mu větu řekla anglicky, a on mi vysvětlil, jak se slovo v italštině správně vyslovuje. Díky této zkušenosti si to pamatuji už pořád a navždy budu. Od té doby si pamatuji jak se vyslovuje italsky město – città, s přízvukem na poslední slabice. 🙂 A takových zkušeností bylo hodně a jsou potřeba.

Domluvíme se, i když umíme jen pár slovíček. Můžete umět celou učebnicí slovíček a znát teorii gramatiky, ale když se budete bát mluvit, tak je vám to k ničemu. 

Je dobré vědět, že konverzaci můžeme procvičovat různými způsoby. Je důležité rozumět, ale stejně důležité je i mluvit. Několik takových typu vám sem napíšu.

Jak konverzaci procvičovat

Konverzace s rodilým mluvčím – pokud máte tu možnost. Já jsem si jeden celý rok dopisovala emaily s Italkou a hodně mi to za ten rok dalo. Měla jsem potom i možnost u ní v Itálii přes prázdniny několik týdnu být. Taková nabídka se neodmítá. V dnešní době je už jednoduché si i zavolat přes skype, WhatsApp, Telegram, Zoom  a popovídat si.

Konverzace s lektorem – někdo se cítí lépe konverzovat s lektorem jazyka, a zároveň se ho můžete ptát i na gramatické nejasnosti. 

Povídání si sám se sebou – pro někoho zvláštni metoda, ale můžete ji využít, pokud jste třeba samouk. Je možné procvičovat na procházce, ze školy, do školy, z práce, do práce, při jízdě autem.

Pokud máte doma malé děti, zkuste na ně mluvit v cizím jazyce. Na procházce můžete chvilinku popisovat co vidíte okolo v přírodě nebo ve městě. Stejně tak si můžete hrát i doma. Já s dcerou mám jedny puzzle, na kterých popisujeme obrázky jen španělsky. Můžete tak procvičovat slovíčka, i jednoduché věty. 

Čtení knih nahlas – opět, pokud máte malé děti, můžete čist pohádkové knížky. Ty doporučuji i začátečníkům, jsou jednodušší. Dětské knížky v cizích jazycích lze zakoupit i ve větším knihkupectví nebo i na internetu. Já nakupuji na www.nejlevnejsiknihy.cz, kde najdete téměř úplně všechno ze světa. Nebo si můžete koupit svoji oblíbenou knihu v cizím jazyce a pustit se do čtení.

Poslouchejte a zpívejte písničky v daném jazyce – písnička má výhodu, že se vám většinou i líbí a posloucháte ji několikrát dokola. Vryje se vám pod kůži a potom si ji zpíváte celý den. 

Zamilujte se do cizince – no opravdu, moje sestra se tak naučila italsky bez učebnic, a já tak španělštinu dovedla k dokonalosti. V momentě, kdy jsem mému příteli řekla, že mluvím i španělsky, tak na mě už anglicky nepromluvil a bylo mu jedno, že mi musel některé věty opakovat několikrát nebo vysvětlovat jinými slovy.

Navštivte cizi zemi – jejíž jazyk se učíte. Můžete v ní i strávit nějaký čas, ale nejezděte s Čechy. Budete nuceni si zařídit věci sami, donutí vás to mluvit. Dodá vám to sílu, energii, chuť ve studiu pokračovat, poznáte nove přátele. Uvidíte, že to má cenu. A poznáte také kulturu dané země. Je dobré si to prožít na vlastni kůži. Často míváme totiž jiné představy než je realita.

Vizualizujte si, jak v cizím jazyce plynule hovoříte – já jsem si samu sebe představovala na pláži v Itálii, jak mluvím s Italy jako by italština byla můj rodný jazyk a byla jsem přesvědčena, že všemu rozumím. Vizualizace má obrovskou sílu. Vyzkoušejte několik minut každý den. Moje přání se tak do roka plnit začala, nejen v jazycích.

Je možné, že vás napadnou ještě další originální způsoby co se týká konverzace v cizím jazyce. Nicméně je důležité začít a hlavně odhodit strach a blbý pocity stranou. Ve škole nás z nějakého důvodu učili, že chyby jsou špatně, porovnávali nás s druhými a následně hodnotili známkami. Já své studenty podporuji, vysvětluji, že pokud se chtějí srovnávat, tak pouze sami se sebou a nikdy ne s druhými. Nehodnotím, neznámkuji a vysvětluji, že chybami se člověk učí, a tudíž dělat chyby je v pořádku.